Zhmotněný rok

Skandinávský způsob jara nutí setrvávat, usebrat se a ještě posečkat, i když hlava už je pomalu v létě. Tak pořád hodně čteme a prohlížíme. I tuto záležitost. Myslela jsem, že ji najde v knihovně až za mnoho let. Sfoukne prach, otevře a přečte si krátké deníkové zápisky jeho prvních okamžiků s námi. Nahlédne skrz fotky do všeho, co jsme společně jeho první rok prožili a zjistí, že svým příchodem nám rodičům odemkl celý nový vesmír… Jenže. On tu fotoknihu miluje už teď. A já taky. Nadšeně ukazuje na „mama“, „tata“, další rodinné příslušníky a zvířátka. Se zaujetím listuje stránkami nesčetněkrát dokola. Nesmírně se těšíme na její další díly (a zároveň mám trochu tendenci ten letící čas brzdit, víme…). I když zřejmě už nebudou „vycházet“ každý rok, ale o to budou obsáhlejší.

Celé je to vlastně jen óda na dokonalost čtverce a jeho nesmírné variability. Každá stránka může být odlišná. A fotek se do něj vleze více než do alba (a nevypadávají, proboha!). Souznění fotoalba a deníku, jak jsem si jej v hlavě a potom reálně utvořila. Rukou vepsané (a přesto spolu s fotkami natištěné na kvalitním papíru) reálie, pocity, příběhy, radosti… Pro něj, aby jednou věděl a mohl se ujistit ♥.

A má úspěch nejen u svého vlastníka. Rozhodla jsem se nabídnout její vytvoření i těm, kteří mi svěří zachycení svých příběhů svatebních nebo rodinných. Nebo možná inspiruje někoho z vás, co tohle teď čtete. Vytvářejte dětem (a sobě) „zhmotněné“ vzpomínky, které jde tisíckrát prolistovat. Je to moc bezva!